O kostele
Kostel sv. Josefa je svým architektonickým pojetím i hmotou neopominutelnou dominantou krajiny. Kostel je evidován jako památkově chráněný objekt s registračním číslem ÚSKP 1639.
Původní kostel byl vystavěný v letech 1739 – 1750, věž byla přistavěna v roce 1827. Kostel byl zasvěcen patronu sv. Josefovi a byl přidělen pod správu chotěšovské fary. V roce 1785 byl kostel obsazen samostatným farářem a obdržel vlastní faru, v roce 1899 byl kostel stržen pro svoji sešlost a byl nahrazen provizorním kostelem ze dřeva. V roce 1901 byl dokončen na místě dřevěného kostela za přispění místních sedláků kostel nový, zděný podle plánů plzeňského architekta Františka Josefa Erharta, v pseudorománském slohu. Oltář zhotovila firma Schreiner z Řezna, malby v oknech provedl umělecký ústav Maier z Mnichova a varhany postavil Krištof Mueller z Teplé. Rozlehlá loď kostela, k níž od jihu přiléhá věž, mohla pojmout až 1200 osob. Presbyterium je uzavřeno polokruhem. Fasáda je členěna bohatou štukovanou výzdobou v pseudorománském slohu. Vitrážová okna byla bohatě zdobena mytologickými a liturgickými výjevy – tři okna v jižním průčelí, střední okno s motivem sv. Norberta (mylně považovaného za sv. Josefa), tři okna v severním průčelí, střední okno s motivem blahoslaveného Hroznaty, boční okna se zobrazením kláštera v Chotěšově a kláštera v Teplé, dvě okna v západním průčelí s motivem z bucen (kulatá čirá skla) s malovanou bordurou, pět oken v presbytáři, šest oken v hlavní lodi s motivem z bucen a malovanou bordurou. Věž kostela, která dominuje širokému okolí, je 45 m vysoká, s hodinami na jižní straně věže, ve věži je opětovně osazen zvon. Základy věže kostela jsou založeny v hloubce 7,0 m.
Při vysvěcení kostela dne 15.12.1901, které provedl kardinál Dr. Václav Frind za asistence šestnácti kněží, byl současně vysvěcen jeden zvon zavěšený ve věži kostela. Dle archivních dokladů byl v roce 1928 v kostele jeden zvon odlitý firmou Hilzer z Vídně r. 1901. V květnu 1929 k němu firma Richard Herold z Chomutova (Komotau) dodala tři nové zvony. Při válečné rekvizici v roce 1942 byly tři z nich zabavené a odvezené pro válečné účely, ve věži kostela zůstal pouze samotný zvon (h1) z r. 1929 o hmotnosti 292 kg, spodní průměr 800 mm. Zvon zvonil ještě v 60. letech minulého století, zvonilo se ručně. Zvon byl v roce 1990 sejmut a převezen do kostela v Nýřanech, odkud byl po jednáních s církví navrácen v roce 2016 zpět a po opravě mistrem zvonařem Petrem Rudolfem Manouškem z Prahy byl v březnu 2017 instalován zpátky do věže a při Josefské pouti dne 18.3.2017 po dlouhých padesáti letech se znovu rozezněl. Zvon je velmi cennou kampanologickou památkou předválečného období.
Zvon má jednoduchou talířovou korunu, na čepci je po obvodu ve dvojlince nápis MICH GOSS RICHARD HEROLD, KOMOTAU, 1929. Na přední straně pod nápisem je ornamentální pás, na korpu přední strany jména pořizovatelů zvonu:
W.JANOTTA
W.KOTZAUER
F.KOWARSCHIK
W.KRAL
F.KRIEGELSTEIN
J.MARSCHIK
J.RAUNER
R.RAUNER.
F.RENČ
A.RIEDL
Číslo účtu nadace : 35-1661600227/0100, KB Nýřany, Benešova 1118, 330 23 Nýřany